ZAČÁTEK
S fotografií jsem se poprvé setkal jako dítě, když jsem si prohlížel otcovy černobílé fotografie se svými portréty. Ty kousky papíru mne tak zaujaly, že jsem se to chtěl naučit taky. Od tety jsem jako desetiletý dostal ruský fotoaparát „SMENA“. Začátky byly těžké – spousta ovládacích prvků pro nastavení clony, vzdálenosti a času. První černobílé fotky byly spíše dílem náhody než promyšlenou fotografií. Neměl mi kdo poradit, a tak jsem toho brzy zanechal.
K focení jsem se vrátil až v dospělosti. Nejednalo se o žádné velké umění. Věnoval jsem se rodinným portrétům na černobílý a později barevný kinofilm. Zásadním mezníkem se stalo podzimní focení Rýchorského pralesa se skupinou fotografů z Hradce Králové v říjnu 2004. V té době jsem žádný fotoaparát neměl, šel jsem s nimi jen jako doprovod. Když jsme byli na místě, kamarád mi podal digitální fotoaparát Olympus se slovy: „Nastav si prioritu clony a foť!“ Vznikly moje první skutečné fotografie.
FOTOGRAFIE
Pořídil jsem si vlastní digitální fotoaparát „Minolta“ a nastala trnitá cesta vedoucí k vyfocení té nejhezčí fotografie. Věnoval jsem se fotografování krajiny. Otevřel se přede mnou úplně nový svět – barevnější, plný nových tvarů. S nadšením jsem se pustil do tvorby různých záběrů. Zaregistroval jsem se na fotografický server Photopost, kde jsem začal fotografie publikovat. Jejich hodnocení měnilo postupně moje nadšení ve frustraci. Chyběly mi především zkušenosti a rychle mi došlo, že k dokonalosti mám hodně daleko.
Nevzdal jsem se a začal jsem techniku a způsob focení více studovat. Přečetl jsem množství článků a vyzkoušel spousty návodů. Sváděl jsem neskutečný boj s nastavením fotoaparátu, úpravou fotografií a sám se sebou. Později jsem si pořídil zrcadlovku „NIKON“ a časem nahradil setové objektivy různými dalšími. Z komponent (tělo, objektivy, brašna, stativ, karta…) jsem sestavil průměrnou fotosoupravu pro amatéra a opět přišlo učení, jak novou techniku používat. Samostudium bylo náročné. Dopustil jsem se spousty omylů. Navštívil jsem mnoho fotokurzů a nakonec jsem zavítal na školu fotografování při FotoInstitutu v Praze. Tam pořizování snímků získalo úplně nový smysl.
Rád chodím po horách a navštěvuji nové pro mne neznámé krajiny. Spojil jsem svou turistickou zálibu s vášní pro focení. Při cestách si fotografování více plánuji s ohledem na polohu slunce a rozpoložení krajiny. Do svých záběrů jsem přidal i focení noční krajiny.
Snažím se zaznamenat charakter krajiny i lidí, kteří tam žijí. O část záběrů se chci s vámi podělit.